Better me

27. června 2014 v 23:43 | Loo |  Diary
Zdravím!

Omlouvám se za mou neaktivitu, nechci se vymlouvat, ale červen pro mě byl vážně komplikovaný/těžký (?). Nejen že se blížil konec školního roku, což znamenalo milion závěřečných písemek najednou, ale taky se blížil ten proklatý den. Mimochodem už den předem jsem nešla do školy, protože jsem celou noc probrečela a ráno se probudila jako zombie s nehoráznou migrénou. Když tedy nastala sobota, cítila jsem se mizerně a prázdně. Měla jsem v plánu jít na hřbitov a uprostřed příprav mi napsala kamarádka. Nakonec jsem tam šla s ní, i když jsem neměla v plánu vůbec žádný doprovod. Nejspíš i díky ní jsem to ustála a možná to bylo i tím, že mi vůbec nešly zapálit svíčky... Nakonec jsme byly spolu skoro celý den. Šly jsme k nám, abychom se odreagovaly z té pochmurné nálady a koukaly se na tředí díl Madagaskaru. Když jsme se rozloučily, tak jsem potakal bratra s jeho přítelkyní a ti mě taky docela dost rozptýlili a celý zbytek večera, noci a i následného rána (mimochodem do čtyř) jsme strávili debatou o nejrůznějších věcech.

Nemám ponětí, jestli to je rok a nebo dva od událostí, kdy jsem se vším sekla, ale tuším, že je to od jedné události dva a od druhé rok, ale nejsem si stoprocentně jistá. S určitostí vím, že to není přesně tento měsíc, byl to květen a duben, ale přesto to stojí za zmínku, i když už je červen. Proč je to důležité zmínit? Jsou to dva důležité měsíce v mém životě a kdyby nepřišly, tak bych tu zřejmě doopravdy nebyla. Duben je důležitý, protože jsem se konečně rozhodla skoncovat se sebepoškozováním a věřte, že jsem neprovozovala jen jeden druh. Květen je důležitý v tom, že jsem se rozhodla něco dělat se svou pruchou příjmu potravy. Oba tyto dny/měsíce mě dovedly k tomu, jaká jsem teď. Byly to věci, které byly každodenně "na mém talíři" a já jsem je prostě ukončila. Je to celkem úleva, když vím, že to všechno je za mnou. Přijde mi to jako včera, kdy jsem s tím vším skončila a ona je to už taková doba. Nechci, abyste si tímhle mysleli, že je to úplně v čudu, protože není. Vždycky to tu bude, bude mě to pokoušet, ale já budu dostatečně silná na to, abych řekla ne. Žádná psychická porucha mě ovládat nebude a jestli si bude vyskakovat, tak ještě pořád mám doma prášky...

Tohle téma bylo ještě nedávno u mě aktuální. Sice už to nejhorší bylo za mnou, ale když jsem měla dlouhé nehty, tak jsem se škrábala a to docela dost drsně (sice ne do krve, ale i přesto). Od loňských Vánoc jsem neměla dlouhé nehty až teď. Upřímně jsem se bála, že mi to všechno zkomplikuje, tak jsem si nehty raději stříhala. aby nepřesahovaly přes bříško prstu. Asi minulý týden už začaly nehty být delší a dneska je už mám docela dost dlouhé a nic. Celý tento týden vůbec nic. Při příležitosti dlouhých nehtů jsem vyzkoušela i nový lak, který jsem tu dávala společně s fotkami nového diáře a barvy na vlasy. Vypadal vážně skvěle. ^^


Tímhle článkem bych vlastně chtěla říct, že jsem ušla docela dost dlouhou cestu, od toho kde jsem byla. Dalo by se říct, že jsem se i změnila a řekla bych že dost. Nevím, jestli to jde cítit z mých občasných článků, ale já vím a myslím, že i lidé v mém okolí, že jsem se změnila. Dokonce se odvážím říct, že i k lepšímu, ale nebyla to přeměna ze dne na den (nejsem vlkodlak), ale měnilo se to postupně. Já osobně si myslím, že to hlavní mám za sebou a teď už mi schází jen některé věci změnit, abych byla spokojená.

Nebo jsem jednoduše vyrostla. Ale to je blbost, protože člověk jako já (s dítětem v srdci i duši) nevyroste nikdy.

Zatím ještě třeťák nemám jistý, protože i letos dělám doklasifikaci, ale už ne ze všech přemětů. Většinu předmětů mám ohodnocených a nejhorší známkou je trojka. Mohlo by to být lepší, ale viva la prokrastinace.

V posledních měsících jsem se začala hodně věnovat líčení a taky jsem se v něm zlepšila. Narazila jsem na nové techniky a pořídila jsem si i pár nových věcí, abych se mohla dále zlepšovat, protože mě to baví. Nechci se chlubit, ale dostala jsem i pár pochval. :D Nezmiňuji to jen tak, protože si myslím, že je to konečně jedna z věcí, ve které bych mohla být dobrá a vytvářet nejrůznější kreace.

Já doufám, že vaše vysvědčení dopadlo lépe a pokud chodíte do práce, že máte dovolenou a pokud ne, tak aspoň zvolněné tempo. Hlavně si užijte prázdniny a buďte opatrní, aby se Vám nic nestalo a taky si pamatujte, že sluníčko dokáže být pěkná mrcha a pokud jedete do teplejších destinací, tak si vemte opalováky s vysokým ochranným faktorem, protože naše kůže není zvyklá na tak silné a časté sluneční záření. Taky nezapomeňte hodně pít a jíst čerstvé ovoce a zeleninu a především buďte zdraví a fit.

Vaše Loo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ko Ky Ko Ky | Web | 29. června 2014 v 12:17 | Reagovat

jj,to je dobře,že jsi také byla s kamarádkou a hezky jsi si to s ní užila;)
díky,já jsem na sebe opatrná, jelikož zase nechci být nemocná, když jsem se právě uzdravila:)
ano fenolax budu brát jen v nutnosti ,takže jednou za x let :)
já ještě budu pít ten bylinkový čaj a snad se mi to do týdne uvolní :)ale díky za radu,pokud se mi to nepovede, tak tvojí radu využiju ;)Calipo,což je řečeno rozmixované ovoce a přidaný cukr něco jako tříšť :) takže vodová voda:)ale i přesto jaký je meloun je moc dobrý a tento týden zrovna v pátek jsem si ho dopřála:) sice ne tolik,ale kousek jsem měla:) to máš pravdu,že s hlavou se dá třeba posilovat sebevědomí, ale taky naučit nemyslet na špatné věci, ale jen na dobré :)jo snad se mi to časem zlepší a době přeji to samé,aby se ti to brzy srovnalo;)

2 Ko Ky Ko Ky | Web | 29. června 2014 v 12:20 | Reagovat

Tak to ti držím palce, aby jsi tu doklasifikaci dala :)
jak čtu,tak vidím,že ač s pomocí tak jsi to dala a jsem ráda s tebou a vidím,že jsi se zlepšila a ta změna je z tebe cítit a přeji,aby tomu bylo i tak nadále ;)
jen tak dál :)

3 Monča Monča | Web | 29. června 2014 v 12:45 | Reagovat

Na tenhle blog chodím "tajně" už delší dobu, projela jsem ho celý (baví mě číst o PPP, sebepoškozování a dalších psychických poruchách, ne že by se mi to líbilo, ale zajímá mě co se tomu člověku honí hlavou a tak)a fakt obdivuju že ses z toho vyhrabala, život se s tebou zrovna nemazlí. Doufám že už to bude lepší a lepší :o)

4 Rezzy Rezzy | Web | 30. června 2014 v 16:39 | Reagovat

Páni, ten čas letí... cestu jsi ušla opravdu dlouhou a řekla bych, že byla i dost trnitá, což? Gratuluji k úspěchům, já vím, že jsi silná holka a přijdeš mi čím dál tím odvážnější a vyrovnanější :) Máš můj obdiv!
Ty buď taky zdravá a fit! Držím palce s doklasifikací ;) Jo a ten lak má fakt super barvu :)

5 Amelie Amelie | Web | 1. července 2014 v 0:23 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti daří lépe. Mám radost ze tvého článku, jsi skvělá! Nehty jsou moc pěkně nalakované. držím palce na doklasifikaci, dcera na tom je podobně! Krásné prázdniny.

6 coldplay-ana coldplay-ana | Web | 1. července 2014 v 10:42 | Reagovat

Moc děkuji za krásný komentář..ani nevíš, jak ráda bych mu pomohla, kdyby šlo o peníze, klidně mu dám všechno, co mám, ale v tomto případě ani peníze nepomůžou, ono opravdu nic nezbývá než jen čekat...snažím se mu pomoci alespoň psychicky, když jsem s ním, tak se snažím, ale když jsem sama, všechno to na mě padne :(

7 Vivi Vivi | Web | 8. července 2014 v 15:13 | Reagovat

Ja ked som narazila na tvoj blog a čítala som si staršie články určite som postrehla u teba velkú zmenu. A áno máš pravdu psychická porucha sa vyliečiť vážne nedá, nikdy...Človek ju len bud udržiava, bud zväčšuje, alebo sa naučí..mať ju pod kontrolou. Samozrejme tretí spôsob je najlepši ale zároven najtažši. A preto som na teba pyšná že si dokázala dostať sebapoškodzovanie a anorexiu pod kontrolu. Sama viem, aké to je tažké a aj ked sa mi moc nedarí snažím sa a hlavné je nevzdávať sa. Ty si sa nevzdala a dokázala si to! Si skvelá!

8 Šukatérka Šukatérka | Web | 8. července 2014 v 21:37 | Reagovat

Hezký lak na nehtech =)
Však není potřeba, aby sis pamatovala kompletně všechno v databázích, důležité je, jak to cítíš. Není důležitý den, kdy tě napadla myšlenka, ale že tě vůbec napadla =) Proto ti držím palce dál, fandím ti =)

9 Vendy Vendy | Web | 12. července 2014 v 18:44 | Reagovat

Je dobře, že s tebou byla kamarádka. Někdy se někdo objeví jako anděl z nebe, i když nemá křídla. Objeví se prostě ve chvíli, kdy to nečekáš. Někdy stačí i jen pouhá přítomnost, popovídat si. To už je rok? Hrozně moc rychle to letí, v srpnu to u mě budou tři roky. A každý den ji vidím a každý den si přeji, aby ještě byla.
Jenže to nejde a tak si říkám, dokud na ni budu myslet, potud bude žít, a stejně tak to platí i u tvé maminky a asi u každého.
Ušla jsi pořádný kus cesty a jedno z nejlepších rozhodnutí tvého života bylo, skončit s jedním nešvarem, nebo ošklivým zvykem, nebo nevím jak to nazvat. Tudy totiž cesta opravdu nevede... a myslím, že ti to ani už nehrozí, že jsi za tímto problémem opravdu zabouchla dveře dost silně a zamkla na dva západy.
Líčení se a trochu se věnovat sama sobě neuškodí, navíc jsi mladá pěkná holka a proč by ses měla zanedbávat? Navíc má člověk ze sebe dobrý pocit...
Pěkné nehty, zajímavá barva.
A moc ti přeji, abys v životě potkala i hezké okamžiky. Mamka by z tebe měla radost, tomu věř.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama