Únor 2014

Life is too short for drink a crappy coffee and cry over the boys who don't care

16. února 2014 v 0:28 | LuSsy |  Diary
Zdravím honeys!

Čánek jsem tak trochu měla připravený ve středu, ale bohužel jsem neměla čas ho napsat. Po zbytek týdne taky nebyl čas, tak vám ho píšu až dneska a ano, zase takhle pozdě. :D Jinak... začala jsem ho psát asi něco po desáté, ale hold pořád jsem do toho něco dělala. Taková je Lussy. Milion věcí najednou.

V pondělí něbylo nic zvláštního, jen jsem psala písemku. Zato v úterý jsem byla poprvé na rehabkách. Ano, konečně chodím na rehabilitace s krční páteří. Nevím, kdybych si je nevydupala, tak je nejspíš ani nemám. Byla jsem u fyzioterapeutky, ale jenom na vstupním vyšeření, kde se mě ptala, co mi je a jestli mě bolí i něco jiného a pak i co dělám za školu. Když jsem řekla, že zdrávku, tak se jí úplně rozsvítily oči, ale takhle je to u všech. Když kdekoliv ve zdravotnictví řeknu, že chodím na zdrávku, tak ze mě úplně tajou. :D Pak se mě zeptala na obor, tak jsem jí řekla, že lyceum. Ještě se pak ptala na to, co bych chtěla dělat po škole a doporučila mi, ať nechodím na fyzioterapii. :D Pak jsme se ještě normálně bavily. Celkově mi přišla hodně sympatická a neřekla bych, že by byla starší o více než deset let a možná že i jo. Vždyť i moje sestřenka už má třicet... To letí, ještě teď si pamatuju, když jsme slavily její 25. Jop a ještě jsem byla na elektroterapii. To vám na záda (tedy aspoň mně - krční páteř) připnou takové "chňapky". Opravdu nevím, jak to vypadá, protože jsem to neviděla, ale přisálo se mi to na kůži jako vysavač a pak ji to zase vtáhlo a pak vypustilo. Bylo to vážně divné. Jako bonus skrz ně mi do těla proudil proud. Nevím, o jaké síle, ale nemyslím, že by to bylo nějak velké. Ptala se mě, jestli to cítím, přídávala, ubírala a pak to nechala na té frekvenci, kdy jsem to cítila, ale nebylo to nepříjemné. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale ke konci jsem vůbec necítila záda. :D

Středa byla taky ve stylu písemek. Ve čtvrtek jsem byla zkoušená z matiky na doklasifikaci. Největší bombou bylo, že z toho, co jsem se učila, jsem dostala 5 a z toho, na co jsem se vůbec nepřipravovala, tak jsem dostala za jedna. Zase se potvrdila moje teorie, že čím víc se učím, tím míň umím. :D Samozřejmě jsem měla jít i ve čtvrtek na rehabky, ale nešla jsem, protože zkoušení se protáhlo a já ztvrdla ve škole do tří. Jako bonus jsme psali písemku z Kytice a já ji ještě ani neměla přečtenou, pak jsem byla zkoušená a ještě doklasifikace z chemie. Učení bylo jako do pr*ele a já jsem vážně neměla čas jít na nějakou rehabilitaci.

Nevím, jak dopadla písemka, ale ze zkoušení mám za tři a z chemie taky za tři a to jsem dostala i na výzo, takže supééér. :D Po škole jsem byla chvíli doma, ale pak jsem šla s kamarádkou ven. Zašly jsme do Rossmannu, kde jsem si koupila novou barvu na vlasy. Ano, nepochybně červenou. :D Dále jsem si koupila lak na nehty, šampón, kondicionér, vlasovou péči (všechno od Elséve - L´oeral), mýdlo a odličovací tampónky. Jop a ta barva byla slevněná, tak proto jsem si koupila. Je to Olia od Garnier. Už dlouho jsem se na ni dívala, ale stála vždycky přes stovku a když si koupím dvě, tak utratí tři stovky skoro za nic. Proč dvě? Jo jo, moje vlasy už nejsou to, co bývaly. Jsou už setsakramentsky dlouhé. Mám je po pas a když zakloním hlavu a dokonce až po zadek. :D Pak jsme byly na čumendu v horním patře. Koukaly jsme se na oblečení, pak jsme si zkoušely boty a našly jsme tam dost divné kousky jakoooo kozačky z krajky. Moje reakce: O.o Ještě jsem si zašla do Librexu koupit diář, je to má každoroční tradice, až na to, že není červený, tak jako posledních několik let, ale jsou na něm čičinky, jako každý rok. :D Nakonec jsme zabruslily do kavárny. Dala jsem si Capuccino Grande (esspresso grande nebylo :D), protože jsem opravdu hodně dlouho neměla kávu (jako kofein). Jinak kávu piju skoro denně. Koupila jsem si bezkofeinové náhražky kávy a prostě to není ono! Není tam žádná hořkost kofeinu! Je to jako bych pila mlíko s kávovou příchutí! Jednoduše jsou to shity. :D Ale i tak je budu pít, protože mi hladí duši.

We used to be best buddies

9. února 2014 v 1:49 | LuSsy |  Diary
Zdravím!

Chtěla bych Vám všem poděkovat za Vaše komentářě. Všem, kteří stojí při mně. Nesmírně si toho vážím. Ani nevím, proč jste na mě tak hodní, když si to ani nezasloužím. A vůbec nechápu, jak i v době mé nepřítomnosti, může být vůbec nějaká návštěvnost. Jste prostě úžasní a chci, abyste věděli, že Vás opravdu miluju. :)

Tenhle týden byl takový čudný... Až na včerejšek. To jsem se zase po x letech viděla s kamarádkami. Byla jsem s nimi v kavárně a byla vážně sranda jako sviňa. Když si na to vzpomenu, tak už mi cukají koutky. No, prostě... podezřívaly jsme číšníka, že je gay... a nebo jsme blbly nějak jinak. To je u nás typické. Děláme jen hovadiny. A jako bonus, když jsme se loučily, tak na po nás někdy těpl vajíčko. Jop, i se skořápkou.

Zdá se mi, že se s jedním kamarádem vzdalujeme. Docela mě to mrzí, protože jsme bývali opravdu skvělá dvojka, ale teď jde všechno do háje. Zdá se mi, že je pro něj všechno důležitější než já. Už ani sám od sebe nenapíše a když už si píšeme, tak to není to, co to bývalo. Já nechápu, co se to stalo. Nejspíš bychom si to měli vyříkat, ale zřejmě ani nebude možnost, protože pořád toho má moc na práci atd... No, uvidíme, jak se to vyvrbí.

V lednu a prosinci jsem rozšířila svou sbírku knih. Psala jsem vám o tom, že jsem si koupila The Fault In Our Stars, ale o těch dalších jsem se nezmínila. Jako dárek k Vánocům jsem ještě dostala od kamarádky trilogii Millénium. Čuměla jsem jako blázen a samozřejmě jsem jí vynadala, že mi nemá kupovat takové drahé dárky. Dále jsem si od ní ještě půjčila Pýchu a předsudek. Ještě nikdy předtím jsem to nečetla. Viděla jsem seriál, film, ale knihu jsem nečetla nikdy a jsem z ní opravdu nadšená. A jako bonus jsem si na Štědrý den objednala další knihy, ale došly mi až v polovině ledna. Jsou to Looking For The Alaska by John Green, The Perks Of Being A Wallflower by Stephen Chbosky, This Is Not A Book by Keri Smith a Staying Strong by Demi Lovato. Zatím jsem u čtení TPOBAW. Viděla jsem film a bohužel dřív než knížku, protože jsem ještě ani nevěděla, že existuje kniha. U nás se přeložila až po filmu, takže... Jop a k The Fault In Our Stars bude film. Premiéra je určená v létě. Viděla jsem trailer, ale nejspíš se na to nepodívám. Tu knížku mám ráda, protože tam má osobitý humor, je napsaná opravdu dobře, ale nejspíš tohle ztvárnění by na mě bylo až moc...





Mějte se krásně,
Vaše LuSsy.