Listopad 2013

I don't know what's wrong

27. listopadu 2013 v 21:55 | LuSsy |  Diary
with me, blog, everything...


Zdravím honeys!

Jsem zase zdechlá. -.- Už když jsem vstávala ve tři ráno a šla na záchod, tak jsem u sebe zpozorovala, že mi je nějak blbě. Když jsem potom vstávala o půl šesté, tak mě to úplně dostalo. Bylo mi totálně blbě. Nos plný, hrdlo v jenom ohni, hlava třeštila a horečka. Dneska jsem tedy zůstala doma a kurýrovala se. Celou dobu jsem ležela v posteli a až kolem páté jsem si šla lehnout na gauč. Musím říct, že mi je furt stejně. *skoro kých* Furt kýchám jak debil. -.- Už mám od kapesníku podřený nos. Dokonce jsem se i napařovala nad heřmánkem - byla jsem zpocená jako prase a vlasy se mi lepily na čelo. Prostě hrůza.

Jinak v pondělí a v úterý jsem byla normálně ve škole, jen dneska jsem vypadla. Já doufám, že už zítra budu v pořádku a zase pofrčím do školy. Držte mi palce.

Dnešek trávím spaním, trávením na tumblr, popíjením horkého čajíčku a cpaním do sebe tabletek, ale nebojte se, jsou to jenom homeopatika. ;)

Mimochodem... Taky vám blbne blog.cz? Na blogu vůbec nejsou zobrazené komentáře, které jste mi napsali. Pořád to ukazuje, že jsou tam jen dva, přitom jich je u článku kolem pěti. V posledních komentářích mám sice jména, ale pořád mi to nechce ukázat ty komentáře, takže se omlouvám, že vám neodpovím, protože ani nevím na co... Opravdu nevím, co s tím je a jestli to blbne jenom mně.

Blíží se prosinec... a s ním i Vánoce. Jéééj, budu muset jít nakupovat. Chtěla jsem jít už tento víkend - dokud není všude hafo lidí - ale jelikož jsem nachcípaná, tak víkend nejspíš strávím doma v posteli a s horkým čajem. Zatím nemám moc velkou představu o dárcích. Snad uvidím něco na internetu a inspiruju se tím. Kdypak se chystáte vy na nákupy a nebo už máte nakoupeno? A komu všemu dáváte dárky?

Mějte se krásně,
Vaše LuSsy.

Otázky od Šukatérky

23. listopadu 2013 v 23:44 | LuSsy |  Something about me
Zdravím honeys!

Ještě jedna blogerka mě nominovala do tagu, ale já už to pojmu jako otázky, protože nechci psát o sobě další fakty. Mám k tomu svoje důvody a momentálně nejsem zrovna v nejlepším rozpoložení, abych vám to vysvětlila, tak fakty jednoduše vynechám a odpovím na otázky, které mi daná blogerka zadala.

1.Chtěla bys něco změnit na svém vzhledu? Pokud ano, napiš proč.
Na sobě bych chtěla změnit snad úplně všechno kromě ramen, řas, rtů a uší. Proč? Jednoduše s ostatními částmi mého těla nejsem vůbec spokojená. Z některých částí mám i komplexy.
2.Kde se vidíš za deset let?
Už konečně v práci, která mě bude bavit, ve vlastním bytě a obklopena lidmi, které mám ráda.

3.Máš svůj duchovní a módní styl? (elegance, hipster, emo, metal, punk,…) Pokud ano, napiš jaký.
Ne nemám, ale ráda se inspiruji od různých "stylů".
4.Byla by jsi schopna zabít?
Záleží koho/co. Třeba člověka ano, ale zvíře ne (pokud nepočítáme hmyz).
5.Co si myslíš o magii?
Myslím si, že existuje a jsem jí fascinovaná.

Home, sweet home

20. listopadu 2013 v 21:00 | LuSsy |  Diary
Zdravím zlatíčka!

Omlouvám se, že tu nepřibyl žádný článek a taky jsem neodpověděla na komentáře, ale náhle jsem šla do nemocnice. Poslala mě tam moje doktorka a oni si mě tam nechali až to včerejška. Proč jsem tam šla? Pořád jsem zvracela a doktorka už nevěděla co se mnou. Nakonec mi na příjmu zjistily šíleně vysoký tlak, tak mě umístili na jipku. Na jipce jsem byla dvacet čtyři hodin. Monitorovali mě a tlak měřili co dvě hodiny. Nakonec jsem byla umístěna na oddělení větších dětí. Tam jsem byla až do včerejška a dělali mi různá vyšetření. Byla jsem na EEG, sonu, dostala jsem TK holter na dvacet čtyři hodin a manžeta se mi zaryla až do krve, několikrát mi brali krev a taky jsem měla dvakrát sběr moče. Jop a taky jsem byla na očním vyšetření a po něm jsem ještě asi hodinu a půl viděla úplně rozmazaně. Zrovna v té době mi napsala kámoška a já psala SMSku po paměti. :D

Dneska jsem byla na zákroku na chirurgii. Na třísle se mi udělala bulka, naštěstí to byl jen zarostlý chloupek, ale už se hezky zabaloval, tudíž se mi vytvořila bulka. Normálně bych to rozrýpala a chloupek vytáhla, ale tohle jsem v životě nezažila, tak jsem nevěděla, co dělat. Dostala jsem na to protizánětlivou mast a náplast. A hádejte s kým jsem tam byla. Ne, s babičkou opravdu ne. Brácha byl v práci. Už si asi myslíte, že jsem tam přece jenom šla sama, ale opravdu ne. Normálně jsem tam byla se svým otcem. Já vím, je to neuvěřitelné. Někdy později o našem "vztahu" napíšu článek. Já vím, že jsem psala, že už se k tomu tématu nikdy vyjadřovat nebudu, ale zdá se, že se změnil...

Mimochodem... dneska je mi celý den blbě. -.- Už od rána mi je na blití a celý den se mi vrací zvratky. -.- Je to opravdu otravné, dokonce mě i bolí břicho a mám ho nafouklé. Fakt netuším, co s tím mám dělat. Nejspíš si půjdu brzo lehnout, ale to dělám už od pobytu v nemocnici. Nejpozději v deset jsem v posteli. Neuvěříte mi to, ale mám dokonce zdravou stravu a za celý pobyt v nemocnici jsem nesnědla ani jednu sladkost a to jsem měla několik možností. Včera jsem si dala jednu kostičku čokolády - byla to nová příchuť (kávová) a ochutnávaly jsme ji s babičkou a ještě dneska jsem si dala s babičkou ke kávě takovou levnější tatranku. Jedla jsem opravdu malé porce a nejsem hladová, ovšem... necvičila jsem. Je mi blbě, ale zítra, pokud mi už bude dobře, tak si zase zacvičím nebo jen zaskáču - uvidím, na co budu mít náladu.

Maminka byla celý pobyt v nemocnici se mnou. Ano, měla jsem s sebou medailonek. Ani večer jsem ho nesundávala, aby mi ho někdo neukradl. Je sice zrezivělý, ale lidi klidně ukradnou i duši - kdyby mohli. Největší joke je, že jsem se nebála tolik o noťas jako o medailonek a to mám ke svému noťasu opravdu blízký vztah - o něj se bála zase babička.

Wifina v nemocnici nebyla, až v úterý a to jsem na ní byla jen chvíli - projížděla maily a aktualizovala programy. Mailů jsem měla šedesát a to jsem na netu nebyla týden. -.- Asi bych měla zrušit pár newsletterů, ale nechce se mi do toho. :D Možná později... Dneska jsem se konečně dostala ke článku, protože včera mi bylo vážně zle. Jóóó, zase jsem měla migrénu a viděla jsem rozmazaně, takže psát článek by byla úplná hloupost. Nakonec vám píšu až teď, snad se nezlobíte.

Mějte se hezky,
Vaše LuSsy.
BTW: Úvodní fotka je z nemocnice. Je to fotka z posledního dne a ano, ráda si dělám knír. :D



I'm loosing myself

10. listopadu 2013 v 21:25 | LuSsy |  Diary
Zdravím!

Poslední dobou se cítím, jako bych ztrácela samu sebe. Víte, všechno to špatné bylo se mnou nějakou dobu a prostě to ke mně přirostlo a teď, když už to se mnou není, tak se cítím prázdná. Nechci tvrdit a ani bych to nikdy netvrdila, že to byly jediné věci, ve kterých jsem byla dobrá, ale tak trochu mi to všechno chybí. Teď si říkáte, že jsem nevděčná blbka, která to chce zpátky, ale víte... to vlastně byly jediné věci, které mě držely při životě. Teď nemám nic. Vlastně... celkově jsem se změnila - co se týče činností. Žádné sebepoškozování, bulímie, depresivní deník, ale pořád... Nevím, jak bych to vysvětlila. Prostě... Nedokážu mluvit o svých pocitech - to je asi nejhorší na mně, ovšem jsou tu i horší věci, ale o nich raději pomlčíme, že? Netuším, jak to popsat, ale prostě... jako bych to byla já, ale zroveň nebyla. Tohle tělo mi je cizí. Moje mysl je pořád stejná. Už asi nevím, co to plácám...

Ve čtvrtek mi bylo krutě blbě. Normálně jsem snědla snídani a pak se mi udělalo zle - hle, následky se hlásí. Celý den jsem nic nejedla, ale už jsem měla vážně hlad, tak jsem si dala banán. Předpokládaně letěl taky ven. Celou noc jsem prozvracela a nezamhouřila oči. V krku oheň, v puse kyselé sliny a šíleně mě bolelo břicho. Když jsem o půl šesté "vstala" z postele, tak jsem si dala na bolavý žaludek vlažné mléko. To bylo jediné, co jsem si dovolila. Naštěstí to ve mně zůstalo, ale byla jsem neskutečně grogy - motala se mi hlava apod...

Jaký z toho mám pocit? Po několika měsících jsem zase zvracela, ale ty pocity, které jsem při tom měla kdysi se nedostavily. Ani nevím proč. Nebo jsem je potlačila? Já fakt nevím, jsem zmatená jak lesní včela.

Sobotu jsem skoro celou prospala a dnešek taky. Nevím, co to se mnou je. -.- Nejradši bych se práskla pánví, ale vím, že to by mi moc nepomohlo, jen bych si zase přivodila "spánek". Jsem jako medvídek, který se chystá k zimnímu spánku, tak trénuje dlouhé spaní. Spím v noci, spím ráno, spím odpoledne, spím večer... Furt spím. Moje jediná činnost. Jo a pak jím, i když při tomhle "výdejí" bych ani neměla.

Přelaďme na jinačí notu. Nevím proč, ale poslední dobou se mi strašně zalíbily lišky. ^^ Čičinky a pandy mají konkurenci a to opravdu velkou. Na YT jsem zhlédla, že už ji i můžeš mít doma, jen nevím, jestli to jde v ČR. Kdyby to šlo, tak bych si ji klidně pořídila a k tomu čičinku. ^^ Vím, že pandu nikdy v životě mít nebudu, tak snad aspoň ta dvě přání se mi splní. :)

Někdy bych potřebovala někoho, kdo by mě obejmul a pak už nepustil. Někdy se doopravdu cítím sama a od smrti maminky nemám s kým mluvit. Vlastně... když mi bylo blbě, tak vzala svůj medailonek, otevřela ho a postavila na stoličku. Mluvila jsem k té fotce, jako by to byla ona. No... mluvilo se mi mnohem lépe. Zřejmě už tu nikdy nebude takový člověk jako ona, který pro mě znamenal opravdu hodně. Jasně, za své kamarády bych klidně umřela, ale není to takové, jako s ní. Problém je v důvěře. Už několikrát jsem se zklamala, tak už lidem moc nevěřím a nesvěřuju se. Nejspíš bych potřebovala někoho takového, komu bych mohla věřit, nebo... komu bych se "naučila" věřit. Jop, se mnou je to běh na dlouhou trať - co se důvěry týče.

Vaše LuSsy

I'm disappointed

4. listopadu 2013 v 21:50 | LuSsy |  Diary
Zdravím!

Celý minulý týden jsem měla prázdniny, takže jsem se snažila si užít volna. V pondělí jsem se viděla s L. a pokecaly. Zjistila jsem novinky apod. V úterý jsem se sešla s "gymplačkama". :D Bylo nás šest, ale pak jsme náhodou narazily na ještě dvě kamarádky v čajovně. Sice jsme s nimi byly jen chvíli, ale i tak jsme si stihly pokecat. Pak se nějak strhla debata na vážné věci a já se toho dozvěděla tolik, že jsem vlastně zjistila, že mezi skupinku těhle lidí perfektně zapadám. Dá se říct, že jsem "našla" skupinku psychopatů. :D Vlastně i tehdy jsem zjistila, že nemám problém mluvit o svých problémech - tedy spíše o tom, čím jsem si prošla, co je za mnou. Jinak to byl super den. Ve středu jsem byla doma, ale ve čtvrtek jsem byla na aerobiku. Vlastně... ono se to střídá co týden se zumbou a my nevěděly, co je, tak jsme šly ten minulý týden a byl tedy aerobik. Musím říct, že to bylo fajn, ale pěkná makačka. Když jste hold zvyklí sedět na prdeli, tak vypustíte duši, ale viděla jsem tam i moje bývalé spolutanečnice a taky docela nemohly, tak jsem se cítila trochu líp. :D Ten den jsem ještě byla v pohodě, ale pak v pátek... Jsem skoro nemohla chodit. :D A taky mě bolelo břicho, ale to se dalo vydržet, narozdíl od těch nohou. Nakonec jsem pátek nějak přežila a přišla sobota. Šla jsem s kamarádkou ven. Jelikož pršelo a bylo chladno, tak jsme se šly schovat do lázeňky. Tam jsme kecaly, papaly a daly si horkou čokoládu. Ten zákusek, co jsme měly, byl vážně neskutečně dobrý. Olizovala jsem se až za ušima. Rozcházely jsme se někdy kolem sedmé a pak jsem doma nedělala nic moc. Nakonec neděli jsem celý den proležela, protože jsem měla šílenou migrénu. Babička mi dělala obklady a já se to snažila zaspat.

Dneska jsme byli se školou v divadle. Takové zpříjemnění dne. Líbilo se mi tam. Byla to ruská hra a jmenovala se "Ženitba". Byla to komedie, takže jsem se celkem pořád smála - což mám ráda. Byla to opravdu zajímavá hra a nejvíce se mi líbil herec, který hrál Ilju. Celkově mi jeho výkon imponoval, ale ani ostatní herci nebyli špatní, ovšem... myslím si, že mezi nimi zářil. :)

Víte... člověk se snaží bojovat proti poruchám příjmu potravy a pak vznikne událost s názvem "Den šikany tlustých holek". Jako really? Když jsem se na to dívala, tak se toho zúčastní více než tisíc lidí. Pročítala jsem si tam ty příspěvky a nestačila jsem otvírat pusu. Jeden "inteligent" se tam chlubil, jak celá jeho třída šikanuje jednu "tlustou" holku. Dále se tam jedna holka chlubila, že má deset kilo. Dovolte mi se zasmát. Přidávala tam údajně "své" fotografie. Na tuhle věc už nemám slov. Prostě... I'm done. Ani jsem tam nic nepsala, událost jsem nahlásila a tak stejně člověka, který ji založil.

Teď se nejspíš projeví můj feminismus... Ale prostě musím se o to podělit. Všude se kladou obrovské nároky na ženy. Těch nároků je opravdu hodně, ale teď se budeme zabývat váhou. Ano, ženy prostě MUSÍ být štíhlé. I když se kouknete na seriály, filmy, dokonce i okolo sebe. Vezmněme si příklad z The Simpsons. Taková Marge je krásně štíhlá a co Homer? Ten má panděro a nikomu to nevadí. Když se ovšem podíváme na Patty a Selmu, které jsou mimochem krev a mlíko, tak jsou strašné škaredky a všem to vadí. Když jsem byla v sobotu venku, tak jsem viděla několik páru, kde kluci byli jako Homer a holky postavově jako Marge. Opravdu existuje jen málo párů, kde je holka "širší" než kluk...

Ale nemyslete si, že nehájím i kluky. Samozřejmě mi někdy pijou krev a nadávám na ně, ale i tak se jich i zastávám. Taky je na ně vyvýjen tlak, že musí být pořádní mužští apod... Nelíbí se mi to ani u jednoho pohlaví. Jen jsem chtěla poukázat na tu skutečnost, že to tak bývá a valná většina kluků si vybírá štíhlé holky. Jasně... jsou i holky, které jsou štíhlé a jsou svobodné, ale u nich nevím, čím to je. Já nikdy štíhlá nebyla, takže mi to bude muset nějaká štíhla holčina vysvětlit.

Název článku se vážně hodně ke společnosti. Jsem jí zklamaná. Já samu sebe nepočítám do společnosti, jelikož jdu proti proudu. Bojuju za to, aby každý měl svůj ideál krásy a řídil se jím a ne něčím jiným. Bojuju za to, aby se každý cítil dobře ve svém těle a nemusel se podřizovat nějakým požadavkům. Bojuji za to, aby se nikdo nemusela stydět za své myšlenky, nápady, názory... Já vím, že nejsem jediná, ale je nás sakra málo. Doufám, že lidé konečně otevřou oči - a to brzy.

Vaše LuSsy

Liebster Blog Award

2. listopadu 2013 v 2:23 | LuSsy |  Something about me
Zdravím lidičky!
Ani mně se tahle věcička nevyhla. Nominovaly mě dva blogy a to jeden od Denn Kamze a druhý od T. Co to znamená? Mým účelem je (za každý dotazník) napsat deset random faktů o sobě a pak odpovědět na otázky, které mi zadaly majitelky blogů, které mě nominovaly.

20 random faktů o mně

• Moje nejoblíbenější barva je černá, ale taky mám ráda bílou, krvavě červenou, olivově a petrolejově zelenou, námořnicky a královsky modrou a všechny odstíny hnědé.
• Mám ráda hezké spodní prádlo. Je mi jedno, že ho nikdo nevidí, ale už jen ten pocit, že ho na sobě mám, mi dodává takový zvláštní pocit na duši.
• Moje nejoblíbenější značka je Chanel a Givenchy. Od Chanelu ještě nemám nic, ale od Givenchy už mám dva produkty (make up a tekuté oční linky, které jsou zatraceně kvalitní).
• Spím s plyšáky. Ale jsou jen tři. Jednoho jsem darovala mamince k padésatinám a teď je mým nejlepším přítelem, druhý je od mé kamarádky a třetího jsem dostala od bráchy.
• Mám neuvěřitelně suchou pokožku (loupe se mi a v zimě i praská), ale jsem lenivá se mazat, tak raději používám hydratační sprcháč. :D