Září 2013

I'm sick - again

28. září 2013 v 21:18 | LuSsy |  Diary
Zdravím my little honeys!

Od středy jsem zase doma, protože jsem nemocná. Opravdu nevím, co mi je, ale prý mám něco s ledvinami a mám předepsaná antibiotika. Budu je brát až do pondělí a v pondělí jdu na odběry a budu odevzdávat vzorek moči. Na odběry musím jít nalačno. :( To znamená, že si dám po odběrech zeleninovou bagetku, kterou si koupím na klinice. ^^

Jen tak mimochodem... šíleně mě škrábě v krku, mám rýmu jak hrom, bolí mě z toho kebule a doktorka řekla, že mi nic není. Jako bonus jsem včera měla horečku a zalehlo mi ucho. Naštěstí už slyším na obě uši. :D V pondělí jdu k ní zase, protože potřebuju prodiskutovat jeden lék, který chceme s babičkou koupit, protože není možné, abych musela pořád brát jen antibiotika. Za loňský podzim jsem jich vytřídala patery. Letos jsou to sice první, ale citím v kostech, že to určitě nejsou poslední.

V téhle době budu snažit psát hodně o sebepoškozování, protože mi to lítá v hlavě a chci se o to podělit s Vámi a doufám, že to lidem pomůže, kteří jsou v tom pořád až po uši. Sice teď budu hodně dohánět ve škole, ale doufám, že zvládnu aspoň dva články týdně. :)

Já opravdu nevím, co to s těmi lidmi je. Nebo celkově, co se to děje. Chodím na své oblíbené blogy a tam se lidi trápí, pak kecám a nebo si píšu s kamarády a i ti mají trable. Já bych tak strašně ráda všem pomohla. I Vám, pokud máte nějaké trable, tak určitě napište. Budu se snažit Vám pomoct, jak nejlépe umím.

Mějte se krásně, usmívejte se a buďte zdraví,
Vaše LuSsy.

Songs that make me cry

25. září 2013 v 19:50 | LuSsy |  Something about me
Zdravím!

Psala jsem naposledy minulý týden v úterý. Od té doby jsem byla ještě nemocná a byla doma, ale od pondělka zase chodím do školy, jen dneska mi trochu "selhal" organismus. Zítra už jdu normálně do školy a naštěstí máme na devátou, tak si trochu pospím. Tento článek jsem chtěla napsat už dávno (někdy o víkendu), ale neměla jsem na to sílu, protože moje myšlenky byly někde jinde. Proč tento článek vzniká? Vzniká k 21. září, což znamená, že je moje maminka mrtvá už tři měsíce. Můj staus je "3 months and it still hurts". Pokaždé, když si na ni vzpomenu, tak se mi nahrnou slzy do očí. Vlastně... v to úterý jsem měla takový den, kdy mi chyběla opravdu hodně a dokonce jsem celý den brečela, pak jsem brečela i v posteli... co vám budu povídat...

Tohle je seznam písniček, které mi vhání slzy do očí. Písničky, které ve mě vzbuzují neuvětřitelné emoce, které nedokáži kontrolovat. Písničky, které mě ničí.

Vaše LuSsy


Demi Lovato - Skyscraper → Tohle je písnička, u které si vzpomenu na šikanu a na všechno zlé, co se mi stalo a to mi vhání slzy do očí. Zároveň mě tahle písnička vždycky postaví na nohy. Děkuji Demi.

Jessie J - Who You Are → Další song, který mi připomíná období šikany a zároveň mě posiluje, tak jako song od Demi. Děkuji Jessie.

Kelly Clarkson - Because Of You → Tak trochu je to odkaz na moji maminku. I přesto, že jsem ji neskutečně milovala, měla své mouchy...


Megan and Liz - Are You Happy Now → Znovu odkaz na období šikany, ovšem nejvíce mě vždycky rozbrečí jejich videoklip. Pokaždé, když se na něj dívám, tak se rozbrečím jako malé dítě.

No Doubt - Don't Speak → Tato píseň dokazuje, že i pouhá slova bolí a to opravdu hodně...


Skillet - Comatose → Odkaz na maminku a na to, že život bez ní je zatracené těžký.

Demi Lovato - For The Love Of a Daughter → Tenhle song jsem hodně poslouchala, když jsem se nemohla smířit s odchodem otce, ale dostala jsem se přes to. Každopádně i u poslední sloky brečím, protože je to bohužel pravda.

Armin Van Buuren - This Is What It Feels Like → Já myslím, že tenhle song nepotřebuje ani komentář, protože je určitě všem jasné, kdo mi nejvíc chybí.

I've never meant to start a war. I just wanna you to let me in.

17. září 2013 v 17:01 | LuSsy |  Diary
Zdravím koťátka!

Já vím, dlouho jsem nenapsala, ale bylo toho nějak na mě moc. Škola, pak nemoc, nové známosti, kamarádi, shánění věcí... Je teprve začátek školního roku a já už nestíhám. Vůbec nevím, jak to budu všechno zvládat třeba v prosinci. Jop, ve škole už jsme psali písemky a mám z nich za jedna. :D Jop, musela jsem se pochlubit. Od středy jsem nemocná. Měla jsem vysokou horečku a dokonce i zimnici, tak mě babička nechala doma. Ve čtvrtek jsem byla u doktorky a ta mi řekla, že jsem jen nachlazená a přes víkend by to měla zmizet, ale ouha. V neděli jsem pořád lítala na záchod a v pondělí to stejné. Dostala jsem střevní chřipku. -.- Doktorka mi naordinovala dietu, tudíž jsem musela jíst jen samé suché věci. Ještě i dneska je jím. Jako bonus mě včera večer chytla migréna jako sviňa. Dávala jsem si svoje pitíčko, které ovšem pomohlo je na půl hodiny a pak zase. -.- To pitíčko nemůžu brát pořád, jednotlivé dávky od sebe musí být vzdáleny minimálně 24h jinak bych si mohla něco vážně poškodit. Tohle je asi jediná věc, kterou beru vážně, protože to, co beru, je hodně silný lék, ovšem s vysokou pravděpodobností, že se dostaví vedlejší účinky. Bohužel... tohle je jediný lék, který mi na migrénu opravdu pomáhá, ikdyž ne vždycky... Je to hold hop a nebo trop. Zítra bych už měla jít normálně do školy... Tak doufám, že už bude KONEČNĚ všechno v naprostém pořádku.

Včera jsem si objednala ňuňatý svetr s číčou. Stát mě bude sice necelých 700Kč, ale už tak učetřím něco před 1500Kč. Já nakupuji skoro jen ve slevách a když už koupím něco mimo slevu, tak to musí být opravdu něco vyjimečného, nebo se do toho musím zamilovat na první pohled. Momentálně je tohle asi jediný pocit lásky, který teď zažívám. Zamilovaná do věcí...

Poslední dobou se mi pořád zdá o mamince. Jednou se mi zdálo, že to dokonce na nás nahrála a že se mezi tím zotavovala v nemocnici - bohužel byl to jen sen. Dneska, když jsem se dostávala s migrény, tak jsem usnula a její hlas mě probouzel. Když jsem se probudila, tak ovšem nikde nebyla. Je těžké smířit se s tím, že už ji nikdy neuvidím ani ji nikdy neobejmu - jen ve snu. Ale je pravda, že tyhle sny mě drží na životě. Bez nich bych asi byla úplně ztracená. Zřejmě proto mě navštěvuje, protože ví, že bez ní jsem pouhopouhé nic, tak aspoň zkrz sny se mnou komunikuje.

Vaše LuSsy

If we stand together, we will be unbroken

8. září 2013 v 17:03 | LuSsy |  Diary
Zdravím!

Tak jak jste přežili první týden školy? Já celkem v pohodě, až na jednu nepříjemnou učitelku, ale o té nemá vůbec smysl psát, protože ji nemám na žádný předmět. Musím říct, že jsme se učili, ale né zase tak moc, až by se mi zavařila hlavička.
Ve čtvrtek jsem byla s L. nakupovat potřeby do školy a taky si šla vytisknout knihu do psychologie. Byla jsem v mém oblíbeném papíráku. Koupila jsem si i nové sešity. Jsou úplně ňuní. Objevila jsem novou řadu od Pigny a musela jsem si ji koupit. Normálně měli se zvířátky, tak jsem si koupila ledního méďu, vlka a pantera. Ještě měli i ovoce, ale to nebylo tak ňuní. Taky jsem si dokoupila pár sešítů do kolekce měst a mám Moskvu a Rio de Janeiro. Pak jsme byly v Prioru, kde jsem si koupila složku na velké sešity a jak jinak než s číčou. :D Zanesla jsem si nákup domů a potom jsme šly na trip do Tesca. L. si tam koupila sešity - takové ty obyčejné, blééé. :D Já si tam koupila rifle, kalhoty, snikers a fidorky na doma a Magnum! :D Jop a ještě jsem zapomněla zmínit, že jsme byly v drogerce a tam jsem si koupila zinek a taky úplně boží prstýnek. Stál mě sice 170Kč, ale stojí za to. Má úplně boží a především obří šutr a je (jak jinak než) černý. Zamilovala jsem se do něj na první pohled.

V pátek jsem byla venku s kamarádkami. Šla jsem si koupit učebnice, ale ani jednu neměli a prý ani mít nebudou, takže fáááájn. Aspoň jsem si objednala somatologii. Našly jsme super kavárnu. Mají tam sice docela draho, ale když máš peníze, tak je to příjemně. :D Já zrovna náhodou našla 200Kč, tak jsem se rozšoupla. :D Ale musím se krotit, přece jenom těch peněz nemáme haldu.

Po x letech jsem zas zamířila na chat a pokecala se starými známými a dokonce si na ně vzala i nějaký ten kontakt, tudíž se rozšiřuje řada mých kamarádů. Kamarádů (jako kluků) mám fakt málo. V našem městě je to s kluky hrozné, ale tak jsem ráda, že mám takhle aspoň nějaké. Ale dohromady nic o mně nevědí, jen vlastně jak vypadám a co mám ráda, ale jinak dohromady nic. Ale je to tak dobře. Netřeba aby věděli všechno. :)

Mějte se krásně,
Vaše LuSsy.

First day of school + timetables

2. září 2013 v 22:00 | LuSsy |  Diary
Zdravím!

Jak jistě víte z minulého článku, tak jsem postoupila do druhého ročníku. Dneska byl první den školy, který proběhl celkem úspěšně. Dokonce s někým sedím a není to jen tak ledajaký člověk, je to S. Je s ní sranda a už loni jsem měla tu čest s ní na několika hodinách sedět. L. sedí přede mnou s M. Třídní nás pustila už v devět, tak jsme se šly projít do parku. Měla jsem neskutečný hlad, ale Golema nám zavřeli, tak jsem si z nouze koupila zmrzku. Byla dobrá, ale jako jídlo na hlad to moc nepomohlo. Nakonec jsme se rozešly na univerzitním náměstí a já šla domů. Když jsem přišla domů, tak jsem byla ráda, že byla babička doma, protože jsem nemohla najít nudle do polívky. :D

Ve škole ještě máme zmatky s rozvrhem, ale rozhodla jsem se, že bych si mohla nějaký najít, jenže všude bylo málo hodin a jako bonus tam nebyla nultá a to my máme třikrát na sedmou. Jedna Smilerka mi udělala rozvrh s Miley a já si udělala rozvrh s Demi. Tak jsem se do těch rozvrhů zažrala, že jsem ještě udělala dva a to normálně z layoutů, které dávám jinak na blog. Kamarádka byla tak nadšená mou prací, že si nakonecu mě jeden objednala. :D A H. se to taky líbilo, ale už má svoje rozvrhy, tak snad mu udělám na příští rok. :)

O čtvrt na pět jsem měl s kamarádkou sraz a byly jsme venku. Ona mi předala vytisknuté rozvrhy a pak jsme šly nakoupit nějaké jídlo. Koupily jsme si sendvič, Monster, perník a bystřickou pomazánku, kterou jsem brala na doma. :D Najedly jsme se, pokecaly... byla sranda. Samozřejmě jsme nevynechaly cvičení a nový program Jill, který máme v plná zase cvičit, ale tentokrát až po Vánocích, protože nám přes Vánoce narostou pupky, zadky a kytiska. :D

Doufám, že Váš první den byl v pohodě a že do dalšího školního roku vstoupíte s novým elánem a chutí za poznáním nového,
Vaše LuSsy.